Přeskočit na hlavní obsah

Download the PDF



Chytřejší budovy na chytřejší planetě
Pokud spolu stavební systémy spolupracují, dají se centrálně, dokonce inteligentně, řídit. S vlivem, jaký mají na naši planetu, je čas, aby budovy začaly být chytré.

 

Řada debat pro chytřejší planetu. Dům po domě stavíme chytřejší planetu.

Domy byly vždy něčím víc než pouhou střechou nad našimi hlavami. V minulém století, kdy ocelové věže dosáhly k nebesům a lidská obydlí zasahovala dále do okolní krajiny, budovy nejenže poskytovaly útočiště stále rostoucí městské populaci a rozvíjející se ekonomice, ale sloužily zároveň jako symboly moderní doby a pokroku.

Dnešní kanceláře, továrny, obchody a domy jsou bohužel mimo jiné také symboly odpadu a znečištění. V USA spotřebují budovy 70 % vyrobené elektrické energie, z čehož až 50 % zbytečně vyplýtvají. Světla svítí a klimatizace pracuje celé noci v prázdných kancelářích. Umělé zavlažování se spouští dokonce i při průtrži mračen. V budovách zbytečně vyplýtváme až 50 % vody. Do roku 2025 se budovy stanou největším spotřebitelem elektrické energie a zdrojem skleníkových plynů na naší planetě.

Na chytřejší planetě však můžeme o budovách uvažovat jinak. Domovy lze vnímat nejenom jako prostor k bydlení, ale i jako živý organismus; kancelář netřeba vidět jen jako neživou stavbu, kam se chodí pracovat, ale jako ukázku způsobu, jak funguje svět.

V chytré budově nejsou systémy řízeny samostatně; jejich provoz je vzájemně provázán. Tisíce senzorů mohou sledovat vše – od pohybu po vlhkost, srážky, vytížení a světelné podmínky. Taková budova není pouze pasivně zasazena do přírody – stává se její součástí. Chytré budovy dokážou omezovat spotřebu energie a emisí CO2 o 50 až 70 % a ušetřit 30 až 50 % vody.

V centru pozornosti dnes stojí chytré obytné domy, nejdramatičtější pokrok se však zčásti odehrává v komerční zástavbě po celém světě. Hotel St. Regis v Šanghaji provedl integraci 12 subsystémů, a vytvořil tak jednu inteligentní budovu s poměrem energetických nákladů k výnosům pod 5 % (jiné pětihvězdičkové hotely zaznamenávají 8 %). Švýcarská společnost GIB-Services využívá zbytkové teplo ze svého výpočetního střediska k vyhřívání místního veřejného bazénu. Těžební společnost z Kanady zase vyhřívá během chladných kanadských zim svá skladiště odpadním teplem z výpočetního střediska. Vlastní „zelené“ výpočetní středisko společnosti IBM ve městě Boulder v americkém státě Colorado nahradilo energeticky náročné klimatizační zařízení chlazením okolním vzduchem, který lze používat tři čtvrtě roku, což představuje až 50 % úspor na energii ročně.

A jako drobná ukázka toho, čeho všeho lze dosáhnout chytřejším přístupem, může sloužit vznikající kancelářský komplex v indickém Dillí. Tato stavba aspiruje na to stát se „nejzelenější“ a energeticky nejúspornější komerční budovou světa, a to díky inovacím zahrnujícím stoprocentní recyklaci odpadu a vody, technologické vybavení a propojení všech systémů, dobíjecí stanice pro elektromobily a odvětrané židle. Plánuje se dokonce „pěstování” vlastního kyslíku a odstraňování škodlivin ze vzduchu pomocí strategického využití pokojových rostlin. To nejen pomáhá životnímu prostředí, ale zároveň podporuje myšlení a produktivitu práce. Starší prototyp byl indickou vládou vyhodnocen jako nejzdravější budova v Dillí.

Ve 20. století byli lidé okouzleni tím, co vše lze postavit z ocele. Ve 21. století se zaměřme na to, čeho všeho můžeme dosáhnout – a s menším dopadem na životní prostředí, když budovy „protkneme“ inteligencí.

Pojďme vytvářet chytřejší planetu.




Think