Chytřejší budovy

Domy byly vždy něčím víc než pouhou střechou nad našimi hlavami. V minulém století, kdy ocelové věže dosáhly k nebesům a lidská obydlí zasahovala dále do okolní krajiny, budovy nejenže poskytovaly útočiště stále rostoucí městské populaci a rozvíjející se ekonomice, ale sloužily zároveň jako symboly moderní doby a pokroku.

Dnešní kanceláře, továrny, obchody a domy jsou bohužel mimo jiné také symboly odpadu a znečištění. V USA spotřebují budovy 70 % vyrobené elektrické energie, z čehož až 50 % zbytečně vyplýtvají. Světla svítí a klimatizace pracuje celé noci v prázdných kancelářích. Umělé zavlažování se spouští dokonce i při průtrži mračen. V budovách zbytečně vyplýtváme až 50 % vody. Do roku 2025 se budovy stanou největším spotřebitelem elektrické energie a zdrojem skleníkových plynů na naší planetě.

Na chytřejší planetě však můžeme o budovách uvažovat jinak. Domovy lze vnímat nejenom jako prostor k bydlení, ale i jako živý organismus; kancelář netřeba vidět jen jako neživou stavbu, kam se chodí pracovat, ale jako ukázku způsobu, jak funguje svět.

V chytré budově nejsou systémy řízeny samostatně; jejich provoz je vzájemně provázán. Tisíce senzorů mohou sledovat vše – od pohybu po vlhkost, srážky, vytížení a světelné podmínky. Taková budova není pouze pasivně zasazena do přírody – stává se její součástí. Chytré budovy dokážou omezovat spotřebu energie a emisí CO₂ o 50 až 70 % a ušetřit 30 až 50 % vody.

V centru pozornosti dnes stojí chytré obytné domy, nejdramatičtější pokrok se však zčásti odehrává v komerční zástavbě po celém světě. Hotel St. Regis v Šanghaji provedl integraci 12 subsystémů, a vytvořil tak jednu inteligentní budovu s poměrem energetických nákladů k výnosům pod 5 % (jiné pětihvězdičkové hotely zaznamenávají 8 %). Švýcarská společnost GIB-Services využívá zbytkové teplo ze svého výpočetního střediska k vyhřívání místního veřejného bazénu. Těžební společnost z Kanady zase vyhřívá během chladných kanadských zim svá skladiště odpadním teplem z výpočetního střediska. Vlastní „zelené“ výpočetní středisko společnosti IBM ve městě Boulder v americkém státě Colorado nahradilo energeticky náročné klimatizační zařízení chlazením okolním vzduchem, který lze používat tři čtvrtě roku, což představuje až 50 % úspor na energii ročně.

A jako drobná ukázka toho, čeho všeho lze dosáhnout chytřejším přístupem, může sloužit vznikající kancelářský komplex v indickém Dillí. Tato stavba aspiruje na to stát se „nejzelenější“ a energeticky nejúspornější komerční budovou světa, a to díky inovacím zahrnujícím stoprocentní recyklaci odpadu a vody, technologické vybavení a propojení všech systémů, dobíjecí stanice pro elektromobily a odvětrané židle. Plánuje se dokonce „pěstování” vlastního kyslíku a odstraňování škodlivin ze vzduchu pomocí strategického využití pokojových rostlin. To nejen pomáhá životnímu prostředí, ale zároveň podporuje myšlení a produktivitu práce. Starší prototyp byl indickou vládou vyhodnocen jako nejzdravější budova v Dillí.

Ve 20. století byli lidé okouzleni tím, co vše lze postavit z ocele. Ve 21. století se zaměřme na to, čeho všeho můžeme dosáhnout – a s menším dopadem na životní prostředí, když budovy „protkneme“ inteligencí.

Pojďme vytvářet chytřejší planetu.