Přeskočit na hlavní obsah

Download the PDF



Prostřený stůl pro chytřejší planetu
Zjistěte jak technologie mění způsob pěstování potravin a způsob jakým se dostávají potraviny na váš talíř.

 

Řada debat pro chytřejší planetu. Prostřený stůl pro chytřejší planetu.

Jak se vůbec jídlo dostane na náš stůl? Kdysi lidé jednoduše spoléhali na své místní farmáře. Dnes jsme závislí na globální síti pěstitelů, chovatelů, rybářů, výrobců, balíren, přepravců, maloobchodů, nejrůznějších organizací i vládních institucí.

Svět je stále menší a „plošší“ a hlavními dodavateli našich potravin se staly země, které se dříve zdály vzdálené. Řada zemí však nemá důsledná kritéria pro jakost, zpracování a odpovědnost. Tento složitý systém navíc ovlivňuje jiné celosvětové systémy a stejně tak je tento systém ovlivňován z jejich strany – ať už jde o energetiku, zdravotní péči, obchod nebo klima.

Výsledkem je nedostatečná efektivita potravinových systémů vyplývající z problémů bezpečnosti, nedostupnosti, trvalé udržitelnosti a nákladů. Zároveň je to však i příležitost vytvořit daleko inteligentnější systém.

Potřebujeme zajistit, aby náš potravinový systém byl bezpečný. V USA každoročně propukne 76 milionů případů onemocnění způsobeného jídlem. Téměř 60 % ovoce a zeleniny a 75 % mořských produktů v USA spotřebovaných je z dovozu. Jen 1 % těchto potravin však prochází kontrolou ještě před překročením amerických hranic.

Potřebujeme zajistit, aby náš potravinový systém byl dostupný. Nedostatečně efektivní fungování řetězce dodavatelů a odběratelů způsobuje ztráty koncovým prodejcům: firmy z oblasti prodeje spotřebního zboží a maloobchodu kvůli tomu ročně přijdou zhruba o 40 miliard USD, tedy o 3,5 % svých tržeb.

Skutečnou hodnotu produkce potravin přitom nelze vždy vyjádřit penězi. Před šedesáti lety jsme dokázali vytvořit kalorii jídla pomocí méně než poloviny kalorie fosilních paliv. Dnes při výrobě jedné kalorie moderních potravin ze supermarketu spotřebujeme 10 kalorií fosilních paliv.

A nakonec musíme zvýšit účinnost a trvalou udržitelnost tohoto systému. Se zvyšujícími se náklady na pohonné hmoty je stále těžší zásobovat dostatečným množstvím jídla obyvatele závislé na vzdálené produkci. Zároveň ale 30 % potravin nakoupených v rozvinutých zemích končí v odpadu.

Tyto problémy nelze dále řešit odděleně. Naštěstí je na dosah ruky chytřejší globální potravinový řetězec – propojenější, vybavenější, inteligentní.

IBM například nyní pomáhá největšímu norskému dodavateli potravin využívat technologii identifikace objektů pomocí radiových frekvencí, známou pod zkratkou RFID (Radio Frequency Identification): dodavatel sleduje pohyb masa a drůbeže v průběhu celého řetězce až do regálů obchodů.

S předními světovými maloobchodními organizacemi a výrobci spolupracujeme na vývoji softwarových řešení, která budou schopna efektivněji propojit poptávku po výrobku a zásobování. To znamená dramaticky snížit dobu dodání potravin, náklady na to vynaložené, vyprodukovaný odpad i počet vyprázdněných regálů.

A v neposlední řadě, v reakci na potravinovou krizi, se vědci z IBM podílí na vývoji odolnější odrůdy rýže s mnohem vyšší nutriční hodnotou.

Chytřejší potravinový systém znamená transparentnost od začátku až do konce celého globálního dodavatelsko-odběratelského řetězce. Díky tomu lze pečlivěji řídit omezené zdroje, a lidé si tak mohou být jistější kvalitou svého zboží. Celý svět si může na stůl položit zdravé jídlo.

Pojďme vytvářet chytřejší planetu.
 




Think