Japonci sledují, kolik měří v pase. Mimo jiné i proto, že to zajímá jejich vládu. Pravidelné roční měření obvodu pasu vyžaduje zákon po občanech ve věku od 40 do 70 let. Na ty, jejichž míra v pase překročí stanovené meze, čekají dietetická doporučení a další školení pro snížení hmotnosti.

Ať již tento předpis hodnotíme jako totalitní medicínu, nebo jako aktivní strategii prevence veřejného zdraví, jedná se o jasný příznak věcí příštích: celosvětová zdravotní péče vyžaduje změnu. Její inteligenci lze zvýšit různými nástroji, například elektronickými lékařskými záznamy, zařízeními připojenými k bezdrátové komunikační síti a komunikačními sítěmi lékařské podpory.

Chytřejší zdravotní péče se z větší části nezaměřuje na příští zásadní průlom v lékařském výzkumu. Začíná u člověka. Uveďme například model domácí zdravotní péče (Medical Home): Praktičtí lékaři plní funkci trenérů, kteří vedou tým zajišťující dobrý zdravotní stav pacienta. Sledují potřeby prevence a péče o chronická onemocnění. Lékař tráví více času s jednotlivými pacienty, konzultuje s nimi jejich problémy po telefonu a e-mailem, je jim k dispozici více hodin měsíčně než dříve a koordinuje tým zajišťující péči o konkrétního člověka.

Co více můžeme od chytřejšího systému zdravotní péče očekávat?

Informace padají na úrodnou půdu
Chytřejší zdravotní péče se vyznačuje vysokým stupněm vzájemného propojení. Jako příklad uveďme španělskou organizaci Servicio Extremeño de Salud (SES) (US), kde má každá její jednotka vlastní systém záznamů o pacientech. Organizace podniká kroky k vytvoření globální platformy, jež propojí téměř 13 tisíc profesionálů s plánovacím systémem, který ročně zpracovává údaje o devíti milionech ambulantních návštěv.

Lékaři tráví více času s pacienty a méně času papírováním
Organizace Geisinger Health System pečuje o více než dva miliony obyvatel Pensylvánie. Je jednou z prvních organizací poskytujících zdravotní péči ve Spojených státech, které zavedly elektronickou zdravotní kartu (Electronic Health Record – EHR). Rozsáhlá databáze klinických informací, příslušná metodika a výzkum umožňují používání obšírných a různorodých lékařských informací pro účely výzkumu a umožňují zásadní objevy na poli léčby a záchrany života.

Odborná péče bez hranic
Chytřejší zdravotní péče nezná hranice. A to doslova.. Jako příklad uveďme ostrov Tristan da Cunha. Leží více než 2600 kilometrů západně od Kapského Města v Jihoafrické republice. Dosažitelný je pouze lodí, plavba trvá týden. To však neznamená, že by jeho obyvatelé neměli přístup ke zdravotní péči využívající vyspělé technologie. Projekt Tristan (US) kombinuje lékařské zařízení, satelitní komunikaci a vzdáleně podporovanou technologii elektronických zdravotních záznamů (EHR). Jeho cílem je umožnit specialistům kdekoli na světě asistovat lékařům na ostrově při každodenní diagnostice a akutní léčbě.