Přeskočit na hlavní obsah

Ideas from IBM.

IBM a inovace.

Chytřejší planeta: Program budoucího vedení.

Je mi potěšením a ctí, že tu dnes mohu být mezi tak význačnými osobnostmi a při tak výjimečné příležitosti: Během zásadní politické změny v USA, v době velkých změn světové ekonomiky, v době restrukturalizace našich finančních trhů - a v době akutní potřeby změn na předních pozicích.


Samuel J. Palmisano,
generální ředitel a předseda správní rady IBM
Naši vrcholní politici nejsou jedinými, kdo získal mandát ke změně. Vedoucí představitelé podniků či institucí, ať již odkudkoli, mají jedinečnou příležitost změnit způsob, jakým věci na světě fungují.

Této příležitosti se nám dostalo díky důvodům, které nikdo nechtěl. Krize na finančních trzích nás donutila plně si uvědomit realitu a nebezpečí nesmírně složitých globálních systémů. Ve skutečnosti je však celá první dekáda 21. století nekonečnou sérií výstrah s jediným tématem, a tím je realita globální integrace.

Před dvěma lety jsem publikoval esej ve Foreign Affairs (Zahraniční záležitosti), kde jsem popsal měnící se strukturu korporace, která byla dle mého názoru do značné míry opomíjena v diskusích na téma globalizace. Popsal jsem nástup nového druhu korporace - globálně integrovaného podniku, který nahrazoval dřívější nadnárodní podnik.

V současné době se všichni čím dál více shodují na tom, že globální integrace mění podnikový model i samotný charakter práce jako takové. Avšak pohyb informací, práce a kapitálu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi je pouze jedním z hledisek globální integrace.

V několika posledních letech byly naše zraky upřeny zejména ke globální změně klimatu a dalším environmentálním a geopolitickým tématům, které se úzce dotýkají zdrojů a spotřeby energie. Měli jsme možnost uvědomit si, jak fungují globální dodavatelské řetězce, které zajišťují dodávky potravin a léků. A v neposlední řadě jsme do nového století vstupovali poznamenáni úderem, který našemu pocitu bezpečí zasadily teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku v září 2001.

Všechna tato poznání nám připomínají, jak moc jsme všichni v současné době propojeni - hospodářsky, technicky i společensky. Zjišťujeme však, že samotné propojení nestačí. Ano, svět se stále zmenšuje a je více vzájemně propojený. Ale zároveň se děje něco, v čem spočívá ještě větší potenciál. Jednoduše řečeno, naše planeta se stává chytřejší.

Není to pouhá metafora. Mám na mysli doslova prolínání inteligence do způsobu, jakým svět funguje - do systémů a procesů umožňujících vývoj zboží, jeho výrobu, nákup a prodej, do způsobu poskytování služeb a v podstatě do všeho od lidí a peněz až po ropu, vodu a pohyb elektronů, práci i životy miliard lidí.

Jak je to vše možné?

  • V první řadě je ve světě stále více přístrojů a zařízení: Tranzistor, vyvinutý před 60 lety, je základním stavebním kamenem digitálního věku. Nyní uvažujme o světě, kde za zlomek ceny je k dispozici miliarda tranzistorů na jednoho člověka. Tohoto stavu dosáhneme v roce 2010. Očekává se, že během následujících dvou let se vyrobí okolo 30 miliard čipů RFID. Senzory se stávají nedílnou součástí celých ekosystémů - dodavatelských řetězců, zdravotnictví, měst, dokonce i přírodních systémů, jako jsou například řeky.
  • Za druhé, náš svět je stále lépe propojen: Již brzy budou internet využívat 2 miliardy lidí. Ale i ve světě vybaveném přístroji spolu mohou systémy a objekty navzájem také „mluvit". Představte si možnosti bilionu propojených a inteligentních objektů - automobilů, spotřebičů, kamer, vozovek, potrubí... Objem informací produkovaný vzájemnou interakcí všech těchto věcí bude nevídaný.
  • Za třetí, všechny věci se stávají inteligentními: Nové výpočetní modely zvládají zvyšující se počet zařízení pro koncové uživatele, senzorů i ovladačů a dokážou je propojit se záložními systémy. Tyto superpočítače za použití pokročilých analytických funkcí mohou přeměňovat ohromná množství dat na inteligenci, kterou lze dále transformovat na akce, díky nimž budou naše systémy, procesy a infrastruktura efektivnější, produktivnější a citlivější - jedním slovem chytřejší.

To znamená, že digitální i fyzická infrastruktura našeho světa se spojuje. Výpočetní síla se začíná objevovat ve věcech, které bychom za počítače nepovažovali. Skutečně téměř vše - jakákoli osoba, jakýkoli objekt, jakýkoli proces nebo jakákoli služba, v libovolné organizaci, ať již velké nebo malé - může využívat digitální data a být propojeno.

Máme-li tedy k dispozici takové technologie a sítě v hojné míře a za nízkých nákladů, je zde něco, co byste nezlepšili? Jaké služby byste neposkytli zákazníkům, občanům, studentům či pacientům? Co byste nepropojili? Jaké informace byste neshromažďovali a nezkoumali?

Odpovědí je, že to vše uděláte buďto vy, nebo vaše konkurence - jiná společnost, jiné město nebo jiný národ. Uděláte to, protože můžete - technologie je k dispozici a je cenově dostupná.

Je zde však i další důvod, proč usilovat o chytřejší společnosti, instituce a odvětví. Protože musíme. Nikoli v okamžicích všudypřítomné krize, ale coby součást našeho každodenního života. Každodenní procesy používané v podnikání, politice a životě - které jsou v konečném důsledku zdrojem těchto "překvapivých" krizí - nejsou dostatečně inteligentní na to, aby zajistily trvalou udržitelnost.

Zvažte:

  • Kolik energie vyplýtváme: Publikované analýzy uvádějí, že na světě se ztratí 40 až 70 procent elektřiny v důsledku toho, že používané rozvodné sítě nejsou dostatečně "chytré".
  • Jak zablokovaná je doprava v našich městech: Ucpané silnice v USA stojí každý rok 78 mld. dolarů v podobě 4,2 mld. hodin ztraceného času a 2,9 mld. galonů vyplýtvaného paliva - a to nepočítáme dopady na kvalitu ovzduší.
  • Jak neefektivní jsou naše dodavatelské řetězce: Odvětví spotřebních produktů a maloobchodu ročně ztrácí přibližně 40 mld. dolarů, tedy asi 3,5 procenta obratu, jen kvůli neefektivnímu řízení dodavatelských řetězců.
  • Jak zastaralý je náš systém zdravotní péče: Ve skutečnosti nelze ani o "systému" mluvit. Neexistuje zde propojení mezi diagnózami, objevováním nových léků, poskytovateli zdravotní péče, pojišťovnami a zaměstnavateli. Osobní výdaje na zdravotní péči zatím každoročně dostávají pod hranici chudoby 100 mil. lidí na celém světě.
  • Jak vysychají zásoby vody na naší planetě: Od roku 1900 vzrostla celosvětová spotřeba vody na šestinásobek, tedy dvakrát více než činil nárůst světové populace. Podle údajů Asijské rozvojové banky dnes každý pátý člověk nemá přístup k bezpečné pitné vodě, přičemž polovina světové populace nemá odpovídající hygienická zařízení.
  • A samozřejmě je zde i krize na finančních trzích: Budeme ji analyzovat desítky let, ale jedna věc je jistá již nyní. Finanční instituce sice rozkládají riziko, ale nebyly schopné je sledovat - a tato nejistota, tento nedostatek přesných znalostí, podkopal důvěru všech.

Je zřejmé, že když zvážíme trajektorie vývoje na naší planetě, jednoduše budeme muset fungovat mnohem chytřeji a efektivněji - zvláště když chceme, aby naše budoucí investice vedly k ekonomickému růstu a vyvedly větší část globální ekonomiky z recese.

Naštěstí to můžeme udělat. Vidíme to u společností a institucí, které přetvářejí své systémy a používají technologie novým způsobem.

  • Inteligentní systém dopravy ve Stockholmu vedl ke snížení objemu dopravy o 20 procent, snížení emisí o 12 procent a přitáhl na 40 000 každodenních uživatelů městské hromadné dopravy. Inteligentní dopravní systémy posilují konkurenční postavení měst od Londýna přes Brisbane až po Singapur - a řada dalších se plánuje.
  • Inteligentní technologie pro těžbu ropy mohou zvýšit výkon těžebních zařízení i produktivitu - v odvětví, kde se dnes těží pouze 20 až 30 procent dostupných rezerv.
  • Inteligentní potravinářské systémy - jako např. ten, který dnes používá společnost Nordics - je možné nasazovat technologie RFID ke sledování masa a drůbeže z farmy přes dodavatelské řetězce až na pulty supermarketu.
  • Chytrá zdravotní péče může snížit náklady na terapii až o 90 procent - stejně jako to dělá ActiveCare Network pro více než 2 mil. pacientů v 38 státech, které monitoruje s cílem správně dávkovat injekce a vakcíny.

Mohl bych citovat ještě řadu dalších příkladů. Inteligentní systémy mění rozvodné sítě, dodavatelské řetězce i vodohospodářství. Zajišťují pravost léčiv i bezpečnost transakcí ve směnárnách. A mění vše od obchodních modelů organizací až po způsob spolupráce a zdokonalování zaměstnanců.

A nezapomeňte, že příležitost dělat něco chytřeji se netýká pouze velkých společností, ale i malých a středních podniků - právě ty jsou všude motorem hospodářského růstu. Když uvažujeme o systémech jako jsou dodavatelské řetězce, poskytování zdravotní péče a dodávky potravin, ve skutečnosti hovoříme o vzájemném propojení stovek nebo dokonce tisíců společností, a to většinou malých.

Tyto příležitosti překračují hranice světa podnikání. Inteligentní infrastruktura se stává základem konkurenceschopnosti v kontextu národů, regionů a měst.

V globálně integrovaném hospodářství dnes investice a práce neproudí pouze do těch míst, která nabízejí cenové výhody, potřebné dovednosti a odborné znalosti. Proudí do zemí, regionů a měst nabízejících inteligentní infrastrukturu - vše od efektivních systémů dopravy, moderních letišť, bezpečných obchodních tras, až po spolehlivé rozvodné sítě, transparentní a důvěryhodné trhy i lepší kvalitu života.

Při cestování po světě samozřejmě vidíte, jak země skokově postupují vpřed - nejen ve využívání těch nejmodernějších technologií a digitální infrastruktury, ale i v oblasti nejmodernějšího modelování trhu a procesů. Koneckonců právě to je úzce svázáno se schopností konkurovat v globálně integrovaném hospodářství.

Věřím, že důležitost tohoto okamžiku spočívá v tom, že je splněna nutná podmínka reálné změny: Lidé si to přejí. Ale tento okamžik nebude trvat věčně.

Není-li pravda, že nejtěžší na prosazení jakékoli změny je to, zda ji jednotlivec - zaměstnanec, občan - přijme skutečně za svou? Při ohlédnutí zpět, poté co odezní okolnosti volající po změně, kdy se věci vrátí zpět do "normálu" - neříkáme si pokaždé, proč jsme jen nebyli smělejší, ambicióznější, rychlejší, proč jsme nešli dále?

Všude, od zasedacích síní až po kuchyně, jsou lidé připraveni, touží po novém způsobu práce a života.

Právě proto je toto období nekontinuity současně i obdobím příležitosti - ale jen pro ty, kdo mají odvahu a vizi. Během následujících dvou let povstanou vítězové, ale budou zde i poražení. A přestože to dnes není ještě patrné, věřím, že poznáme nové vůdce, kteří zvítězí nejen tím, že přečkají bouři, ale i tím, že změní pravidla hry.

Na svojí cestě budou používat formy vedení zcela odlišné od modelů používaných v minulosti.

Uvažujte o způsobu, jakým věci v dnešním světě fungují: Jen velmi málo našich systémů je řízeno pouze jedním subjektem nebo orgánem. Vůdcové budou tedy nuceni zdokonalovat své schopnosti spolupráce, protože budeme potřebovat takové vedení, které překračuje hranice systémů. Budeme muset spojit zúčastněné partnery a odborníky ze všech oblastí podnikání, politiky i vzdělávacího systému, a všichni z nich budou muset opustit svá tradiční teplá místečka. Právě k tomu Rada pro mezinárodní vztahy připravovala cestu již řadu let.

Je před námi ještě mnoho práce, jak pro vůdce, tak i pro běžné občany. Společně musíme zavádět inteligenci do rozhodovacích a řídicích systémů … tedy nikoli tyto procesy pouze zychlovat a navyšovat jejich kapacitu.

Myslím si ale, že jedna věc je zřejmá: Svět se bude i nadále zmenšovat, zplošťovat … a bude stále chytřejší. Vstupujeme do věku globálně integrované a inteligentní ekonomiky, společnosti i celé planety. Otázkou zůstává, co s tím uděláme?

Ve volání dnešního světa po změně je ohromná naděje. A já věřím, že nový svět můžeme vybudovat - pokud otevřeme naší mysl a představíme si, jaká by naše chytřejší planeta mohla být.